5 netradičních novoročních předsevzetí

30. prosince 2015 v 19:55 |  Téma týdne
Od narození jsem striktní nekuřák. Během posledních pěti let jsem tak nějak mimochodem shodila kolem sedmi kilogramů. Oblíbená předsevzetí typu "přestanu kouřit" či "přestanu žrát" se mě tak zcela netýkají. Když však nemohu s něčím přestat, mohu s něčím začít. Kouření, ani žraní to ale vážně nebude.

1. Dřívější vstávání
Na tom s manželem pracujeme už několik let. Bohužel neúspěšně. Rodinní příslušníci si již zvykli, že počítat s námi na snídani by bylo stejně naivní, jako počítat s tím, že si naše Ketynka toho buřta z talíře nevezme.

2. Užívat Euthyrox pravidelně
Malé bílé pilulky pro mou štítnou žlázu. Berte jednou denně, po ránu, na lačno. Když ono je to tak těžké... přiznávám, že je beru spíše jak nemocná alzheimerem, než autoimunitní tyreoitidou.

3. Koupit si nový notebook
Někdo si možná říkáte, že tohle neni předsevzetí, jelikož nepotřebuje žádnou dávku odhodlání, ani sebezapření. Jenže takový patologicky šetrný člověk už několik týdnů raději píše články dvakrát déle, jelikož písmeno "a" zadává pomocí ctrl v. Pomocí pravého ctrl, protože levé ctrl nefunguje stejně jako "a". A levý shift.

4. Častěji žehlit
Žehlím málo, pramálo. Babička se křižuje, maminka si říká, kde udělala chybu. Nicméně proč žehlit ručníky, když se do nich stejně člověk utírá a práce přijde vniveč. Proč žehlit povlečení, když se při prvním spaní zmuchlá. Proč žehlit kalhoty, když je dělají tak těsné, že se narovnají na těle. Proč žehlit věci na doma, když jsou to věci na doma. Trička se dají pěkně usušit, pěkně složit a ve skříni už si to sedne...

5. Naučit se anglicky
O to se pokouším celý život. Přesněji od druhé třídy, tuším. I v pětadvaceti si ale bohužel připadám, že anglicky mluvím, jak vietnamec na tržnici. Pevně však věřím, že by mě následující roky v anglickém hrabství Buckinghamshire mohly katapultovat k anglickým výšinám. Nebo alespoň k nížinám, páč teď jsem někde v příkopu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miniprasátko Čenda Miniprasátko Čenda | Web | 30. prosince 2015 v 20:27 | Reagovat

Úžasný článek! Píšete fakt skvěle, váš styl psaní člověka až pohltí. Mimochodem. Taky se v některých bodech dokážu najít. 1,4,5 - zatraceně! To mě máte až takhle přečtenou? :D Mimochodem držím palce, ať se předsevzetí vyplní.

2 zmarsalkova zmarsalkova | 30. prosince 2015 v 20:51 | Reagovat

[1]: Čendo, odkdy prasátka umí žehlit a mluvit anglicky?  :-)   Ne, teď vážně, děkuji, takový komentář se člověku nejen patologicky šetrnému, ale i patologicky nesebevědomému, čte krásně :-) Též doufám, že se vyplní... ale přiznejme si...o vstávání a žehlení nemálo pochybuji... :-D

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | 30. prosince 2015 v 21:28 | Reagovat

Vtipné, od srdce jsem se zasmála:-)

Ps: taky nežehlím nic, co se nemusí a co se musí, čeká na vyžehlení i měsíc....sakra kdo žehlí ručníky!?:-)

4 zmarsalkova zmarsalkova | 30. prosince 2015 v 21:46 | Reagovat

[3]: Vskutku někteří žehlí i ručníky... prý aby se zničily všechny bakterie! Mě postačuje praní na 60, někdy 9O, podle nálady.. mé praní je taky na samostatnou kapitolu :-D Taky bych na sebe nemusela všechno prásknout, kurnik.

5 klavesnicetuka klavesnicetuka | 30. prosince 2015 v 22:04 | Reagovat

Sakra, teď si mi připomněla, že už mám 3 hodiny v pračce mokré prádlo...chjo:-( tak to jdu pověsit:-)

6 Eileen Abigail Smith Eileen Abigail Smith | E-mail | Web | 30. prosince 2015 v 22:13 | Reagovat

Jo, taky bych se potřebovala pořádně naučit anglicky. Jenže já se vždycky do něčeho pustím, vydržím u toho pár týdnů a pak na to kašlu. To jsem se takhle jednou začala učit ruštinu a nakonec to skončilo tím, že jsem se naučila azbuku a "nepaněmáju" :D No a teď v podstatě to stejné s arabštinou: s těží něco přečtu a jediné co řeknu je "ana la atakalam al arabija" neboli "neumím arabsky" :D
Samozřejmě angličtina je něco trošku jiného, já se jí učim už od třetí třídy (teď jsem ve druháku) ale stejně mi připadá, že umim ho... ehm ehm, však víš co chci říct :D

Napsala jsem takovej krátkej příběh o skupince lidí, kteří se dostali do zajetí ISIS. Budu ráda, když si to přečteš :)

http://eileensmith.blog.cz/1512/setkani-s-isis

7 Lucka Lucka | E-mail | Web | 31. prosince 2015 v 0:19 | Reagovat

:D euthyrox je taky problém u mě :D zapomínám a neberu, ale ještě žiju, tak dobrý. Moc pěkně napsané :)

8 zmarsalkova zmarsalkova | 31. prosince 2015 v 0:51 | Reagovat

[7]: Přesně! Nechci to zlehčovat, ale vždy když jdu na kontrolu, tak mi řeknou, že je vše v pořádku... nikdy mi neřekli: "Áááá slečno, vy nám asi trochu lumpačíte a jde to vidět!"  Ale já to zlepším, mám tři balení dopředu, tak aby mi mojím tempem neprošly! :-D

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 11. března 2016 v 14:27 | Reagovat

Přiznávám, já jsem kuřačka s nadváhou... A na novoroční předsevzetí peču :-)
Tyhle snahy už jsem vzdala :-)
Žehlení je u nás děsná zábava, vlastním 5 (slovy pět) žehliček, ale nepamatuju, kdy jsem žehlila naposled. Teda jooo, když byly děti ještě miminka, to jo... A pak když mi nedoschlo povlečení venku na šňůře, tak jsem "dosoušela" žehličkou :-)
Ovšem bratr mého milého žehlí i ponožky... Nechápu, fakt ne...
A ty prášky...
Mám jíst každé ráno Detralex. A zasnídat...
Možná kdybych nebyla líná snídat, možná jo, to by pak i šlo...

10 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 11. března 2016 v 20:34 | Reagovat

Detralex jsem taky jednu dobu brala a taťka ho teď užívá bohužel pravidelně. Snídaně?? Jak někdo může žít bez snídaně nechápu... já bych ráno bez snídaně nedala. Vždy si dám něco sladkého. O praní a žehlení chystám článek, inspirovala mě návštěva MamBy... a možná udělám i nějaký speciální snídaňový, když tak o tom přemýšlím :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama