Že by???

17. prosince 2015 v 15:40 |  Maršálci jdou do světa
Že by se vážně blýskalo? Na lepší časy? Už to tak vypadá, ale neřeknu hop, dokud nebudu v práci. V placené práci.
Nejspíš si říkáte: "A v jaké asi jiné, než placené...", ale já ještě minulý týden jezdila parním čističem po sekáčovém oblečení, na které jsem poté přicvakávala cenovky. A zadarmo. Pro charitu. No prostě se mi už nechtělo, jak se tak říká "sedět doma na prdeli", protože Ketynka ani Morse se mluvit ještě nenaučili. A jestli je Ketynka po mně, tak by stejně mluvila anglicky jak vietnamský prodavač česky. No, zpátky k mé dobročinnosti, která dlouho netrvala. Přesněji jsem zlepšování své karmy věnovala dva dny, respektive několik hodin. Druhý den jsme zavírali dřív, protože šéfka vypadala, že ji snad odnesou nohama napřed. Doufám, že neměla tuberu, protože to by mě teda ta práce zadarmo přišla pěkně draho.

V pondělí jsem učinila asi 124. pokus o získání placené práce, v Crowne Plaza Gerrard Cross zrovna hledali personál. Včetně housekeeperů. A v úterý dopoledne už mě zvali na pohovor. V duchu hesla "kdo dřív přijde, ten dřív mele" jsem si pohovor domluvila hned na středu. Dorazila jsme o půl hodiny dřív- lepší dříve, nežli později, protože, jak už jsem zmiňovala v jiném článku, zdejší autobusové dopravě se dá věřit asi tak jako předvolební politice.
Pohovor vedla manažerka housekeepingu, elegantní Angličanka Lynda, odhadem kolem padesátky. Popovídali jsme si o tom, co mi práce nabízí (mimochodem také hotelovou stravu zdarma, jupíjej) a o mých zkušenostech. 4-měsíční zkušenost z amerického Yellowstonu se Lyndě zdála být "lovely" (toto slovíčko se zde těší neskutečně velké oblibě). Řekla, že se mi ozve do pátku, jelikož má ještě další pohovory. I přes lovely uklízecí zkušenost jsem neměla pocit, že bych měla uspět a odjížděla jsem poměrně neveselá. O to větší radost jsem měla, když jsem po návratu otevřela mail a přečetla si, že mě chtějí zaměstnat!
Jedná se o takzvaný contract 0-hours, který je v Anglii poměrně běžný, ale také poměrně kritizovaný. Podstatou je, že zaměstnanec nemá garantován počet odpracovaných hodin, takže se může stát, že nedosáhne ani na životní minimum. Může se stát. Ale také nemusí a spousta zaměstnanců je v tomto vztahu spokojenější než v klasickém. Záleží na člověku, na zaměstnavateli, na situaci.
Můj první pracovní den nastane v úterý 22. prosince.
Tady.


Co se týče dopravy do práce, mám v plánu pořídit si koloběžku, kterou se budu dopravovat na autobus. Koloběžkování by mi mělo zabrat kolem 10 minut, cesta autobusem asi 20. Zastávku mám potom přímo před hotelem.
Celá dopravní logistika je plánována z našeho nového bydliště.... jups, to asi nevíte, co? Tak si počkejte na příště.... Líbající

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama