Narozeniny

25. února 2016 v 13:42 |  Maršálci jdou do světa
Včera. 24. února. Narozeniny. Moje. Nijak zvlášť (spíše vskutku nijak) jsem své narozeniny neslavila. Kromě těch prvních, desátých a osmnáctých. Ani ty včerejší, šestadvacáté, neměly být výjimkou. V cizí zemi, měsíc a půl v nové práci, manžel navíc zrovna na služební cestě.

Ranní dáreček od Ketynky skončil na dně popelnice a já se sama vydala na tu dlouhou, nudnou a strastiplnou, více než tříkilometrovou každodenní cestu do práce. A navíc ještě mrazivou, teploměr se zase nepochlapil. Cestou přemýšlím o prádle, o nákupu, o tom, co bude k obědu, o budoucnosti nebo o pozitivním účinku těch podělaných více než tří kilometrů na mou zadnici. O čemkoli, hlavně ať mi cesta uteče nebo se zdá být alespoň užitečná.

Již se suverénně rozhlížím na správnou stranu, tedy napoledy doprava a ještě suverénněji přebíhám silnici. Pípám si, zdravím recepční. Suverénně pouze "morning". Ne, že bych ovšem suverénně působit chtěla. Ale první slabiku žbluňkám, obzvláště poránu, přirozeně odjakživa. Z dobrý den bylo brý den, z good morning je morning.

Při vstupu do mé komnaty mé oči nejdříve spočinou na stole a mé pořádkumilovné já se durdí, kdo mi to co na stole nechal za bordel. Přistupuji blíž. Ono se to třpytí. Jsou to malé kousíčky čehosi. Hle, ono to má tvar balónků. Hle... Zvednu hlavu a na zdi visí růžový pás s nápisem Happy birthday girl. A další hned vedle. A další za mnou. A další zase vedle. A taky růžové balónky.
Vydávám se za kolegy zjistit, kdo za tím stojí. Tušení bych měla. Moje dámská spolubojovnice Lisa a můj milý strýček Jes. "Martina, take a seat." Usedám na židli, dostávám přání s podpisy kolegů a hledím na Jese, který z plné tašky vytahuje dortík, do kterého zaboří svíčku. Samozřejmě růžovou. Podstoupíme riziko a zažehneme plamen, abych ho v milisekundě mohla sfouknout (přecijen necítím potřebu vejít ve známost vedle "ta co si rozbila hubu na koloběžce" ještě jako "ta, co narozeninovou svíčkou spustila požární alarm"). Ona plná taška v sobě skrývá dortíky, koblihy, chipsy... zkrátka dobroty. Všechny tyhle dobroty si mám odnést k sobě, a v 10:30 se u mě scházejí kolegové, aby mi popřáli, prohodili pár slov a ochutnali, co za mě pro mě obstaral Jes. Celé s naprostou samozřejmostí. Moc jsem mu děkovala. A z jeho "You are welcome" jsem cítila, že to není jen to obyčejné "není zač", ale že to vážně udělal rád...

26. narozeniny se tak řadí na seznam k těm neobyčejným, na které díky mým úžasným kolegům nikdy nezapomenu.

A nezapomenu také protože co? Protože touhle dobou už mamka s babičkou sedí v minibuse a jedou poprvé v životě do země královské, do Velké Británie. Vstříc novému dobrodružství, vstříc dceři a vnučce. Poprvé v životě se budu upřímně a ze srdce radovat nad narozeninovým dárkem v podobě chleba s vysočinou. Nebo s tlačenkou a jitrnicí? To se dozvím už zítra...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. února 2016 v 16:28 | Reagovat

Marti, tak všechno nejlepší :-)
A doufám, že sis to díky kolegům i pořádně užila :-) To od nich bylo vážně hezké :-)
A taky doufám, že Ti Mamba přivezou něco opravdu echt českého a dobrého :-)

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 25. února 2016 v 16:51 | Reagovat

Tak to jsem napjatá jak kšandy...co přivezou!:)

3 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 25. února 2016 v 16:51 | Reagovat

A všechno nejlepší :)

4 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 25. února 2016 v 17:12 | Reagovat

Naše milá Martinko,
zas jsi starší malinko.
Do života všechno hezké,
štěstí, zdraví, lásku věčnou,
ať se množí Tvoje články,
co si lidi rádi přečtou.

5 Bett Bett | 25. února 2016 v 17:12 | Reagovat

Jo, tohle je podle mne ve firmě správný přístup k oslavenci - oslavenec je ten, kdo dostane oslavu a dárky, a né aby musel do práce sám valit tuny občerstvení, protože se to čeká, jak to známe z Čech, aby se mu pak neupřímně a konvenčně potřáslo pravicí, něco málo dostal, na co se kolegové vpodstatě i dost neochotně a jen pro formu - aby se dostálo slušnosti - složili a poslední oběť to došla koupit, a pak si všichni akorát nacpou pupky, a ještě oslavence po straně záhy pomluví, že se mu ta sekaná teda moc nepovedla, a a bramborový slaát byl jakýsi kyselý...
Tohle je jinačí kafe... To se mi líbí... :)

Jo - a HAPPY BIRTHDAY. :)

6 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 25. února 2016 v 18:15 | Reagovat

K narozkám přeju jen to nej, nej, nej ☺
Jo a já bych asi brala tu jitrnici. Určitě to překvápko bude ☺

7 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 25. února 2016 v 20:14 | Reagovat

[1]:[3]:[4]:[5]:[6]: Děkuji Vám, milé ženy!! Já jsem napjatá dnes celý den. Jsem nervóznější, než když jsme se sem my stěhovali. Asi toho taky moc nenaspím. Do(kto)rko, to je báječná básnička!
Bett, abych to uvedla na pravou míru... tady je to stejné, také nosí sladkosti oslavenci. Ale já jaksi neměla prostředky k tomu něco přinést (bez věcí na pečení, bez auta na odvoz, bez manžela na odnos...). Ale plánuji napéct na přespříští pondělí, tak snad si nacpou pupky a nepomluví :-)

8 Bett Bett | 27. února 2016 v 15:19 | Reagovat

[7]: Aha...tak to jsem netušila a zase mi smutně spadla brada... :(
:)

9 klavesnicetuka klavesnicetuka | 27. února 2016 v 15:28 | Reagovat

Ahoj, tak moc gratuluji k 26. narozeninám!!:-)
Jej taky bych chtěla aby mi bylo jen 26 :-)

A co teda mamka přivezla? Chleba s vysočinou?

10 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 27. února 2016 v 22:42 | Reagovat

[9]: Všecičko se dozvíte brzy :-) Děkuji za gratulaci!

11 Gauri Gauri | E-mail | Web | 8. března 2016 v 15:06 | Reagovat

Opožděně všechno nejlepší! :-) Muselo to být hrozně milé překvapení. :))

12 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 8. března 2016 v 19:43 | Reagovat

[11]: Děkuji :-) Překvapení to bylo. Ale včera jsem se revanšovala, napekla jsem nějaké koláče, už bylo z čeho. A jen se po nich v práci zaprášilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama