Praní s praním

13. března 2016 v 12:07 |  Mimo mísu
Před nějakou dobou jsem na základě jednoho mého článku a následných komentářů dostala nápad na samostatný článek o tom, co každá musíme (nebo bychom měly...), pokud zrovna nejsme v těch horních nevím kolika tisících, které si mohou dovolit hospodyni. Tedy prát, sušit a žehlit. Po návštěvě mamky s babičkou se mi potvrdilo, že téma je to opravdu vděčné a kupodivu snad i úsměvné.

Já nelžu. A tak veřejně přiznávám, že nejsem dobrá pradlena, věšařka, ani žehlička.
  • Máme zaprané bílé ponožky. A vlastně nejen ponožky. V začátcích mé kariéry hospodyňky jsem zastávala názor, že za prvé bílá je taky barva a tak ji klidně můžu hodit s barevným (či černým, černá je taky barva), když přidám prášek na barevné prádlo. Za druhé ponožky v botech nejsou vidět. Za třetí abych prala jen bílé prádlo, musela bych ho sbírat rok, páč ho máme pomálu. A kvůli jednomu PRáDlU přeci nebudu zapínat celou pračku. A přitom by bylo v domácnosti s bílochlupatým psem tak praktické... asi budu uvažovat o barevné obměně. Prádla, ne psa. V této oblasti však vidím značný progres a dosud nezaprané bílé prádlo se snažím skutečně trpělivě sbírat a tak nás v bílém můžete vidět odhadem dvakrát do roka.
  • Ponožky a spoďáry dohromady nebo zvlášť? Je to jedno nebo není? Já je vždycky prala zvlášť, jakože hygiena, páč fusky jsou fusky a spoďáry jsou spoďáry. Pak mi bylo vlivnou osobou řečeno, že je to šumák, páč se to v pračce několikrát vymáchá. Ještě vlivnější osoba mi řekla to samé, ale vzápětí dodala, že nepere svoje prádlo s manželovým- jakože hygiena. Tak nevím a tuto zapeklitou otázku řeším podle momentálního duševního rozpoložení.
Co se týče praní, jsem schopna nastavit pouze teplotu, k nějakým dalším tlačítkům jsem nedospěla.

  • Věším neesteticky! A to nehodlám měnit. Věšet ponožku k ponožce, ještě navíc rovnou do páru, rovnat, aby to pěkně vypadalo.... no to ne, za prvé by mě to vůbec nebavilo, za druhé ztráta času. Ten sušák stejně vidí jenom Martin a jemu je srdečně jedno, jestli vedle zašedlé ponožky visí zašedlá ponožka nebo červené tričko. Já zkrátka prádlo pouze věším a neprovádím s ním žádné estetické procedury. Ponožky si pak všechny shrábnu na hromadu a motám do ruličky, tak k čemu by to bylo. Když věším doma, kde nehrozí silný poryv větru, nepoužívám kolíčky. A kdybych používala bylo by mi naprosto jedno, jakou barvu má. Ptáte se, proč to zmiňuji? Protože jsem se dozvěděla, že jsou v mém okolí lidé, kteří musí mít kolíček dle barvy toho onoho prádla. Zelené tričko, zelený kolíček. Modré trencle, modrý kolíček. A tak dále a tak dále... no to se na mě nezlobte, ale to už je ujetina.
  • Ach to žehlení... pravidelní čtenáři, pokud máte pocit deja-vu, máte ho oprávněně, na blogu už jsem žehlila. Ale pro komplexnost článku si fakta zopakujme. Žehlení neholduji. Mám jedno malé prkno z Kaufu za dvě stovky a jednu žehličku, co měla máma doma navíc. Tedy já jsem usoudila, že jí měla navíc, na co by potřebovala dvě žehličky?? Nevím, ale nyní má myslím tři. O její mojí žehličku je dobře postaráno, jelikož jí vůbec nepřetěžuji. Žehlím jen v případě krajní nouze. Nežehlím povlečení, protože se v něm spí a hned se tak zmuchlá. Pyžama jakbysmet. Ručníky totéž. Kalhoty se natáhnou na nohách, když ne, je to styl. Trička se trošku lépe pověsí a ve skříni si to sedne. Když nesedne, nastává právě ona krajní nouze.
Pokud si říkáte, že jsem ostuda celého ženského pokolení a měla bych okamžitě ke zpovědi, tak zmíním, že ale umím vařit. A uklízet. A nevylučuji, že se třeba s dětmi polepším i v tom prádelnictví.... ale růžový kolíček k růžovým dupačkám nikdy, to mohu říci s jistotou.

PS: Maminko, babičko, není to Vaše vina. Občas se něco v tý palici pošaší a to jabko prostě padne o pár fuseklí dál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gauri Gauri | E-mail | Web | 13. března 2016 v 12:58 | Reagovat

V tomhle jsme podobně založené hospodyňky. :D
O rozdílném praní ponožek a spoďárů jsem teda ještě neslyšela. My to doma rozdělujeme akorát podle barev. Jinak to neřešíme. A vždycky je ta pračka nastavená na 40 stupňů. :D
Co se žehlení týče, máme naštěstí sušičku, ta se o to docela spolehlivě stará, jinak bych to dělala stejně jako Ty. Jen pokud se to nezvládne srovnat ve skříni.
A používání stejně barevných kolíčků na věšení prádla? Občas zírám, co všechno jsou lidé schopní dělat. :D

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. března 2016 v 13:33 | Reagovat

Hele, to kolíčkování... Nečetla jsi náhodou můj komentář u článku BaJi? :-)
Tam jsem psala, že na jedno tričko dávám dva kolíčky stejné barvy, ač tedy neladí s tričkem :-)
Ale od té doby, co mi plastové kolíčky neudrží prádlo, dávám jeden dřevěný a jeden barevný :-) A nebo dva dřevěné.
Ovšem já jsem věšící estét...
Princezničky trička k princezniččiným tričkům, noční košilky, tepláky... A vedle slečinky prádlo, zas vedle synkovo, a moje a mého drahého. A všechno hezky urovnané.
Proč?
Protože jsem líná jako prase.
Rovnou to pod šňůrami složím na hromádky a doma to putuje rovnou do náručí majitelů. Přece to nebudu doma ještě třídit a rovnat, ne? (Z toho vyplývá, že nežehlím.)
A navíc, když vyndavám z pračky, tak rovnám a skládám do škopíčku.
To je zvyk z paneláku, kde jsem na balkón věšela i v mrazu a kdybych to měla ještě rovnat pod šňůrou, tak u toho zmrznu :-)

Zjistila jsem, že po použití některých prášků zapranost mizí. Ovšem fleky, co několikero dětí udělalo na dětském oblečení, to nevypere. Takže zářivě bílé šatičky, obrázek v živých barvách a nevypratelné skvrny... A to to vynikne.
Stálé fleky mám i na ručníku, co máme na ruce. Ať už to je ten z kuchyně, ze záchoda a nebo z koupelny. A na utěrkách. Ty moje prasátka nějak nejsou schopná pochopit, že se ruce pořádně umyjí mýdlem a pak teprve utírají. Oni mají "namočit a setřít"... To je ta dvorková výchova :-)
A ponožky nosíme tmavé. Všichni :-)
A spoďáry dělíme na "domácí, víkendové" a "mezi lidi, běžné nošení" :-)

Jo a všechno dohromady. Dobře, někdy oddělím tmavé od světlého, to když se to dostatečně nahromadí. A pak ještě občas řeším tu teplotu.
Ručníky a utěrky většinou na šedesát, občas na vyvářku a někdy na čtyřicet, když je přihodím k běžnému prádlu.

No a pak ještě řeším, jestli aviváž a nebo ne.
Věděla jsi, že navzdory úžasným reklamám s králíčkem, není aviváž vhodná pro froté? A pro látky s chlupem? A většina ani pro vlnu...
A lycru dokonce narušuje, stejně, jako většinu moderních materiálů...

Fuj, to jsem se zas rozepsala :-) Promiň :-)

3 Opica Opica | Web | 13. března 2016 v 14:34 | Reagovat

Já zastávám pořád názor, že bílá, černá i barevná jsou barvy :D peru tedy všechno dohromady a basta. Naštěstí se mi nikdy nic nezapralo - třídit začnu jednou, až budu mít vlastní pračku a víc oblečení k praní :). To s barevnými kolíčky je šílený! :D Občas mám doma pocit, že máma pere podle odstínů (rozděluje prádlo asi na 8 hromádek, jehož systém jsem nikdy nepochopila)...

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 13. března 2016 v 15:06 | Reagovat

Já mám úchylku na věšení na čerstvým vzduchu. Dva roky jsme bydleli v bytě, kde to nešlo...teď už to jde, byť jsou bidla v podstatě na ulici :)

Jinak jsem se co se týče estetického věšení taky nepomamila :)

5 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 13. března 2016 v 15:25 | Reagovat

[1]: Tak to já ty ručníky a cejchy dávám aspoň na šedesátku. Ale jinak taky frčí čtyřicítka. Sušička to je pořád můj velký sen, kterého se snad jednou dočkám!

[2]: A já si říkala, jestli se někdo k tomu kolíčkování přizná! :-D  Co se týče prášků, tak máma když může, tak si nechá dovézt z Německa (když dřív jezdil třeba Martin na služebky).  Prý vážně ty samé značky, ale prostě perou jinak. Ty z Německa jí ty límečky od košil vyperou, ty české ne. Nějak to šulej asi u nás. No ale na ručníčky z kuchyně by mi určitě nepomohli ani Němci. Máme takové malé bílé z Ikei a to já prostě musela jednou za čas hodit do pracího Sava. Aviváž vím, že na něco ne, ale nějak je mi to jedno, a dávám podle momentální chuti :-)

[3]: Jojo, mamka je na tom podobně. Ale já jí vlastně obdivuju a taky bych to asi chtěla všechno umět, protože to prádlo vážně vypadá jinak a je velký rozdíl, když jsem vytahovala prádlo ze skříně u našich nebo teď u nás... ale prostě to v sobě asi nemám.  A to, že se ti nic nezapralo si jen myslíš... má mamka s babičkou by tě určitě vyvedly z omylu! :)

[4]: Jo, na čerstvým vzduchu věší máma, mají zahradu. To to prádlíčko jinak voní. Já když byla náhodou zaúkolovaná věšením, stejně jsem to věšela doma, co kdyby mě někdo venku přitom viděl!! Puberťačka,no. :-)

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. března 2016 v 16:37 | Reagovat

[5]: Odpovědí na komentář číslo 4 jsi mi připomněla mého manžela :-) Tedy, on prádlo nevěšel, ale když jsem já věšela na balkón, bylo mu jedno jak, pokud na kraji, všem na očích, visely krajkový tanga. Několikery.
Kruci, po druhým těhotenství už jsem je absolutně nenosila, ale on je vždycky vyhrabal a aspoň namočil, abych je musela pověsit.
Jako aby každý viděl, jakou on má doma sexy ženu.
Ale na písek jsem s dětmi nesměla, co kdyby mě někdo oslovil, třeba na základě těch kalhotek :-)
Já zas jako puberťačka nesnášela, když moje kalhotky visely na šňůře, páč okolo chodili spolužáci, tak co kdyby je viděli? Vždyť kolik oni na blbý kouknutí vynaložili námahy? Třeba to zrcátko přivázaný na botě, že?

7 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 13. března 2016 v 16:44 | Reagovat

[6]: :-D Tak ta tanga mě vážně dostala :-D  A to mě to zas bylo jedno, co mi kde visí, páč zahradu maj naši za barákem obklopenou zahradami sousedů. Ale mít ty spoďáry na očích jako u vás, no to bych taky nedovolila!

8 Janinka Janinka | E-mail | Web | 13. března 2016 v 17:46 | Reagovat

Hrdě se hlásím k ostudě ženského pokolení! :D
Kolíčky používám, jen když v létě suším prádlo na balkoně. A to jsem pak tak drzá, že nejen že nemám barvy kolíčků odpovídající barvě oblečení, ale jsem schopná nakombinovat dvě odlišné barvy a umělý a dřevěný kolíček zároveň! :D
Taktéž zásadně nežehlím, neboť mám před sebou vidinu mé bláznivé tchyně, která žehlí i kalhotky a ponožky. A takhle já vážně skončit nechci :D.

9 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 13. března 2016 v 17:57 | Reagovat

[8]: Já mám asi dobrý pocit :-D Když jsem to publikovala, tak jsem si myslela, že budou přikyvovat tak leda některé ještě mladé slečny, teprve na začátku toho dospěláckého života, jako já a ty starší mě budou bičovat.... ale, když vidím, že jsou na tom podobně i ty už vážně dospělé, tak mi srdíčko trochu poskakuje, ne že ne :-D

10 Meduňka Meduňka | Web | 13. března 2016 v 18:06 | Reagovat

Já teda doma věším tak nějak halabala, akorát prádlo vždycky vyšponuju, abych nemusela žehlit. Ovšem pokud je hezky a věším na dvoře, tak úhledně, jelikož hnedka za plotem suší prádlo sousedka a jak jsem soutěživá, tak to chci mít hezčí :D

11 Jitka Jitka | E-mail | 13. března 2016 v 21:13 | Reagovat

Dceruško drahá, 3 žehličky opravdu nemám. Mám jen jednu a když jsem si tenkrát kupovala druhou byla to výhodná koupě a myslela jsem na tvou výbavu :-) . A všechno se naučíš časem. Až budeš věšet prádlo ven budeš ho taky hezky rovnat, aby sousedky neřekly. A nebo taky né, třeba budete bydlet na samotě u lesa :-) . A až budeš mít dědičky, budeš mít kupu bílého prádelka a zaprané už určitě nebude. A teď si užívej mládí a bezstarostnosti a věš si halabala :-) a nezapomínej na techtlemechtle a nebuď moc hogofogo. Mám tě moc ráda i se zapranýma fuskama.

12 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 13. března 2016 v 23:05 | Reagovat

[10]: No to je jasný! :-D

[11]: A já myslela, že jo. Tak teda ne :) Jen nechápu ty techtlemechtle a hogofogo...:)

13 Janinka Janinka | E-mail | Web | 15. března 2016 v 17:28 | Reagovat

[9]: Ééé, no já si tak úplně dospělá nepřijdu, a už vůbec ne vážně dospělá, ale i tak dík! :-D

14 Jana Jana | E-mail | Web | 21. března 2016 v 12:37 | Reagovat

přítel nosí hodně bílých triček po košile, takže bílé se najde vždycky hodně. Bílé spodní prádlo nemáme ani jeden, takže je to v cajku. A co se týká spodního prádla a ponožek - normálně dohromady, ale už mu spodní prádlo nežehlím. Mého spodního prádla je málo, neboř většinu roku nic nenosím (jakože si to vzhledem k věku a pevnosti zatím můžu dovolit) :D a silonky peru odděleně v pytlíčku ... A žehlení miluji, kdybych mohla, živím se tím! Sama mám parní generátor a užívám si to!

15 Kitty Kitty | E-mail | Web | 24. března 2016 v 21:33 | Reagovat

Zdeničko, jsi můj člověk. Hromadu věcí mám jako ty. A vlastně jako asi většina normálních ženiček, které se musí prát se životem. Zašívala jsem ponožky, už nezašívám. Jsou to šunty, i drahé se za chvíli proderou. Tak to mám s množstvím prádla a věcí.
Máš moc čtivý blog, přihlašuju si tě a chválím za tvé psaní. A přeju pěkné Velikonoce :-))

16 Kitty Kitty | E-mail | Web | 24. března 2016 v 21:44 | Reagovat

[9]: S těmi kolíčky jsi mě dostala. Já používám na kus prádla dva stejně barevné kolíčky, nemusí ladit k barvě prádla. I na tom deštníkovým sušáku na dvoře, kam nikdo nenahlédne. Sušák jsem si přála léta a proto ho teď pečlivě sklízím a skládám domů. Je mi líto takového sušáku, který stojí roky na slunku a dešti, je opršený a smutný, nepěkný. Než si něco pořídím, tak si to léta přeju, proto si toho potom vážím. A prádlo s hezkými kolíčky mi zlepšuje náladu. A to už mi bude 68 - nemusela bych tak to prádlo zdobně věšet. Jenže - musím ;-)

17 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 24. března 2016 v 22:51 | Reagovat

[16]: Babičce je 71 a taky je přepečlivá, to bude asi napříč generací :-) U nás visely šňůry na zahradě na těch klasických kovových tyčích (a na jedné straně se dala pověsit ta klasická dřevěná dětská houpačka), takže nebylo co uklízet, ale co vím, tak na chatě sušák taky mamka uklízí, ale možná i proto, protože je v půli zahrady a nepěkně překáží. Já si léta (a další léta) přeju sušičku... ta bude taky velevážená!

18 Kitty Kitty | E-mail | Web | 25. března 2016 v 7:40 | Reagovat

[17]: Přeju ti sušičku a přeju ti, aby sis ji mohla dosyta užít. Když prý ženská chce, tak "se to koupí" :-P

19 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 25. března 2016 v 18:56 | Reagovat

Děkuji, výhledově ji vidím do pěti let. Můj hospodář je skvělý, věci "se nemusí kupovat", protože je koupí sám a rád, když si je opravdu přeji. Ale zatím v maličkých pronájmech nebyl prostor :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama