Debordelizace

1. srpna 2017 v 13:39 |  Mimo mísu
Když jsem se před pár měsíci zase ocitla v domě u rodičů, dočasně bez práce, našla jsem si program, který mě vždy bavil, tentokrát obzvlášť. Jedná se o takzvanou debordelizaci, neboli uklízení, třídění a vyhazování zbytečných věcí! Po debordelizaci obýváku mi bylo uděleno svolení k debordelizaci mámina šatníku! Samozřejmě společně, jelikož naše představy o tom, co je a není zbytečné, co se dá a nedá nosit, se nepatrně značně liší.
Protože však nejsem ras, přistupovala jsem k tomuto poslání se srdcem, citem a myslí otevřenou kompromisu. Tak došlo k rozdělení ošacení do několika kategorií.
  • "Uděleno povolení k dalšímu nošení" - jedna ze dvou kategorií, díky níž mámina skříň nezeje prázdnotou. Kategorie o kterou samozřejmě máma usilovala nejvíc. Něco se tam našlo, ba dokonce pár kouskům jsem udělila povolení ošatit mě samotnou, takže z mámina šatníku stejně zmizely.
  • "Památeční" - ona druhá kategorie, která nedostala padáka. Mám srdce. Přeci byste nevyhodili 30 let staré květované rifle, které jste měli na prvním rande s manželem, šaty z tanečních nebo sice příšerně kousavý svetr, ale darovala vám ho milovaná tchýně (to není fór, toto spojení se opravdu nemusí nutně vylučovat), která už tu s námi není!
  • "Blbý, ale na chatu dobrý" - přiznávám, že na chatě žádnou parádu neřešíme. Hlavně pohodlíčko! Stejně vycházíme jenom v plavkách k vodě nebo na hřbitov za prababi s pradědou a jim i jejich spolubydlícím už je fakt jedno, co máme na sobě. Vedle obligátních triček a tepláků jsme si na chatu odvezli i naprosto epesní zástěry nebo konkrétně já naprosto novou růžovou noční košili, ještě v pytlíčku s nápisem "módná novinka", takže v tomto případě vyjímečně půjdu s módou i na chatě....
  • "Na charitu" - Sem patří kousky, které už jsou totálně mimo, malé, nebo krátké, ale ještě by je někdo bez vkusu, bez peněz nebo bez domova klidně unosil. Nevěřili byste, kolik krátkých triček jsem musela vyřadit. Jak si je máma kdy mohla pořídit nebo jak se mohla takto hromadně srazit, je mi záhadou.
  • "Na hadr" - Věci takového kalibru, že se nevlezou do žádné z výše zmíněných kategorií. Tak třeba staré tmavé silné kousavé silonky po prababičce, s kterými můžete leda vykrást banku nebo vychytávat nečistoty z bazénu.
  • "Na látku" - Opět žádná z použitelných kategorií, ale na hadr škoda, je to přeci pěkná látka, z toho NĚCO NĚKDY ušijeme. Přiznám, že nezaručuji, že tyto látky nebudu po dalších dvaceti letech netknuté třídit znovu... ale co kdyby!

Na závěr musím mámu pochválit. Byla statečná a spolupracovalo se s ní překvapivě dobře.
To s babičkou by to bylo o dost horší (promiň, babi).

A co vy? Jste schopni bez mrknutí oka vytřídit svůj (nejen) šatník nebo, ačkoli jste to dvacet let nepoužili nebo nevzali na sebe, nic nevyhodíte, protože tohle se jednou přeci může hodit a do tohohle příští rok už určitě zhubnete ? :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 14:45 | Reagovat

Jsem schopná, protože rozhoduju sama. Mám na to knížku Japonky, které jsem se chytla. Zatím to odnesla moje skříň. Musí se začít hned, všechno vyramovat a kriticky vážit, aby se obsah "inovoval". Na další prostory se psychicky chystám, vyžadují totiž aspoň trpnou účast hospodáře. Ale taky to bude. Vědět já o debordelizaci to co vím a vyzkoušela jsem si teď, tak za troje (čtvero) stěhování obsahu domu a dalších prostor, měla bych místa!!! :-D

2 Atheira Atheira | Web | 1. srpna 2017 v 15:38 | Reagovat

Vytřídění šatníku je děs, před nedávnem jsem to taky absolvovala, vyházela asi dva pytle věcí, který nechápu, kde jsem pobrala, ale stejně toho mám pořád hafo a půlku horko těžko unosím.
Nejvíc mě bolí kraťasy. Mám jich mraky, navíc je mám moc ráda. Jenže asi jen dvoje mi jsou akorát. Zbytek zadělávám na zavírací špendlíky, protože padaj (jakože když se rozeběhnu, tak až dolu :D) a na šití jsem líná a mám strach, že bych to udělala blbě a už by nebyly nositelný a... prostě hromada divných důvodů. Už mě to ale štve víc a víc a už jednou fakt musím všechny vyházet a nakoupit si nový, i když to asi budu dělat s hodně těžkým srdcem. :D Nejhorší je, že řada z nich ani není nijak pravěká, jak to možná může vyznít. Já jen většinou nechci oblečení zkoušet a ztrácet tím čas a mám asi dost blbej odhad svojí velikosti. Už se ale lepším, poslední troje koupené jsou přesně i bez zkoušení! :D

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 17:38 | Reagovat

Já mám ve skříni věci, do kterých ještě bez problémů přiberu :-)
Jsemmilovních volných věcí, takže jich mám spoustu...
No a nakonec stejně točím jen dvě trička :-)
Ale kdybych potřebovala, mám :-)

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 1. srpna 2017 v 17:49 | Reagovat

Takové třídění znám, specielně na chatu ještě dobrý :-) Odvezeme to a po několika letech, kdy se tam většina starého oblečení stejně jenom válí začíná třídění: to je ještě dobrý a na hadry. Dobrý to možná je, ale stejně už to nikdy nikdo nosit nebude :-D  :D Takže vyhodit, letos jsem se fakt odvázala a vyházela docela dost. Ale něco "to je dobrý" se tam ještě najde :-D  :-D

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 18:15 | Reagovat

Hmmh, to jsem doma často slýchávala: "To by se ještě mohlo hodit..."

6 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 18:54 | Reagovat

Já jsem měla ještě mezistupeň mezi dobrý a na chalupu - NA RUSALKU. Po rozvodu (není chalupa) už mám jen dobrý a jsem tomu ráda... :-)

7 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 18:54 | Reagovat

[4]: ...a hodilo...? ;-)

8 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 1. srpna 2017 v 21:05 | Reagovat

[7]: Hodilo, ale fakt minimum :-) Tomu jsem zase ale věrná až do úplného roztrhání, tak mě to možná i přežije :-D  :D

9 Eliss Eliss | Web | 1. srpna 2017 v 21:33 | Reagovat

Já mám velký problém s vyhazováním starého oblečení, protože co kdyby se někdy hodilo :-D

10 Jana Jana | E-mail | Web | 2. srpna 2017 v 6:29 | Reagovat

Čoveče co jsem hodně cestovala, tak dokážu vyhodit absolutně všechny věci a nakoupit nové. Zjistila jsem, že k oblečení vlastně nemám vůbec žádnou "úctu" v rámci citů :) Dokonce jsem i ve stádiu, kdy mám většinu knih online někde na úložišti ...

Ale nestavím se tak k oblečení pro sviště. Tam jsem "vyhazovala zpět na půdu" opravdu jen těžce růžové topy (tepláky jsem nechala, protože je jedno, v čem se bude kde válet, ne?) a co mělo doslova krajky nebo lesklé věci ... :D :D A věci, ve kterých si prokazatelně pamatuji sestru, ty jsem prostě nechat musela ... taková tradice ...

11 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 2. srpna 2017 v 10:32 | Reagovat

No teda, rodiče museli být nadšení, že tě zas měli na čas u sebe - a ty výsledky! Klobouk dolů :-) (I za trpělivost. Přečkat to nekonečné "ale co kdyby se to ještě..." není žádná legrace.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama